Všeobecně známé rčení říká: „peníze kazí člověka“. Je to však skutečně pravda? Pokud bychom chtěli přistupovat k tomuto známému fenoménu opravdu poctivě a vědecky, na což ovšem nemáme čas ani prostor, museli bychom nejdříve přesněji definovat, co se myslí tím člověkem a těmi penězi. Už jen ta všudypřítomná relativita a subjektivnost přispívají k dostatečnému „maglajzu“ v tom všem. Jen si vezměte člověka, který celý život dosáhne leda tak na minimální životní minimum.
plánování strategie proces úspěch.jpg
Pokud takový člověk vyhraje sto tisíc, je to pro něj naprostý poklad – peníze jej však neovlivní naprosto stejně jako milionáře, který by vyhrál stejnou částku. A také samotný pojem člověka – jedná se skutečně o člověka jakožto souhrn veškerého pojmosloví fyziologického a psychologického a sociálního nebo se jedná pouze o jeho charakter či „chování“?

Záleží, jak se na to díváme

Peníze bezpochyby kazí člověka, ale jedná se o člověka nešťastného, sebestředného. Můžeme říci, že člověk sociálně cítící si spíše řekne „lehce nabyl, lehce pozbyl“ a daruje půlku na charitu než člověk, který celý život musel vycházet s každou korunou a najednou se může „roztáhnout“. Člověk musí mít předpoklady ke „zkažení“ už od počátku. Samozřejmě, i člověk duševně a zdravotně bohatý může podlehnout vlivu peněz, zvláště pokud není zvyklý na tak velké částky. Ale přeci jen se vzděláním, rozhledem a empatií roste také míra „štěstí“, kterého takový jedinec dosáhne se stejnou částkou. Zatímco člověk chudý duchem, charakterem i peněženkou se neustále bude snažit „zaplnit“ svou prázdnotu penězi. Často ale skončí přesně tam, kde začal.
podnikatelský plán.jpg

Želva bude želvou i bez krunýře

Farmář navždy zůstane duší farmářem, chudý zůstane chudý, i kdyby jezdil v bavoráku. Taková je smutná pravda. Své jádro a své nitro nezměníte tak jednoduše. Je to souběh veškerých zkušeností, pozitivních a negativních, které utváří vaše současné já. A peníze jsou jedná z věcí na světě, která vám k většímu štěstí nepomůže. O to je to celé smutnější.